Abych předešel nařčením, že jsem ideový nepřítel heavy metalu, otázkám, proč recenzuju desku kapely, kterou nemusím, a jak hraju na trombón po páté kontušovce, že kritizuju, rovnou odkazuji případné rejpaly na toto pojednání, ve kterém se zaobírám předchozí řadovkou amerických trubadurů JACOB´S DREAM. Dodnes na tu desku vzpomínám s láskou jako na kvalitní ukázku toho, kterak postaru mísit hevík a power metal, a přitom nebýt trapný, nudný, obstarožní, profesorský... To vše se vlasatcům ze zámoří podařilo na výbornou a je pro mne nepříjemným překvapením, že po čtyřech letech přicházejí s deskou, která představuje odvrácenou stranu té předchozí.

Nudný, sterilní, dědkovský, zahuhlaný, dřevitý a čert ví jaký ještě hevík, podaný v tom nejzkostnatělejším balení, jaké si dovedete představit. Skutečně nechápu, co se stalo, a je mi žinantní tu hlušinu házet na odchod vynikajícího falzetáře Davida Taylora a příchod silovějšího pěvce Chaza Bonda. Bond zpívá naprosto nezáživným táhlým vokálem, pravda, ten nemá zas až tak špatnou barvu, ale jakmile dojde na zavile odvyté výšky, dějí se věci nepěkné až ošklivé (dojem kulervoucí falešnosti je navíc posílen ukňouranými sbory). Maestro pěvec si troufne i na growling, který ale v rámci naprosto jalového materiálu nic neřeší. Zřejmě odtud se berou proklamace vydavatele, že krom široké palety vlivů (pche, ta je široká asi jako hruď somálského přeborníka v maratonu) čerpají jejich koníci i z melodického death metalu. Opravdu zasmrádlá konina.

JACOB´S DREAM bez skrupulí naskočili na vlnu nejtuctovější osmdesátkového NWOBHM revivalu. Podřídili tomu vše. Zvuk je zarputile nemoderní, neprůbojný, sterilní... prostě retro. Skladby jsou vystavěny podle totožného mustru, chybí jim byť jen náznak odvahy udělat neotřelou melodii, náznak práce s napětím i atmosférou. Heroické kytarové škvrdlání a cvrlikání je možno slyšet ve stejném podání z desítek ba stovek jiných kotoučů, "drsnější" pasáže zase vyznívají neskonale silácky hloupě. Refrény by potěšily Jana Wericha a plně vyhovují jeho pojmu "halekačka". Ty by mohla začít vysílat Vltava na minutu. Jako zpestření servírují šumní američtí koženkáři progresivní klávesové hradby, které svou rafinovaností a členitostí mohou směle konkurovat progresivitě české beermetalové epiky. Personální zemětřesení, po kterém zbyli v sestavě pouze basák Ewans a kytarista Noble, prostě nahlodalo statiku kapely a z výstavního metalového pomníku je rázem rozškřípaná barabizna k demolici.

Tímto prohlašuji, že se ke mně nové CD JACOB´S DREAM dostalo právě v době, kdy se heavy metalu vůbec nebráním a pokud se mu bránit začnu, bude to jen jejich vina. Deska naprosto zbytečná, nudná a nezajímavá. Na jeden zátah nedoposlouchatelná.